Delegation of Prague in cooperation with the Gallery of the National Technical Library in Prague organized a festive opening of an arts exhibition Planes over the Chaos by six young Czech artists – Ondrej Bousek, Anezka Hoskova, Jakub Hosek, Sarka Koudelova, Veronika Landa and Jan Vytiska. The opening took place on Wednesday, February 11, 2015 in the presence of the Mayor of Prague Adriana Krnacova, the curator of the exhibition Milan Mikulastik and Jakub and Anezka Hosek who not only exhibited their art but also performed as an electro duo Indie Twins DJs and thus created a unique and original ambience of the whole event. The exhibition will be displayed in the Prague House until the end of March (after a prior reservation). Photos from the opening and the preceding meeting of the Czech National Delegation follow.
Zblízka Veronika Landa def. (1).pdf (212617)
Napsali o mně...
Veronika Landa, absolventka malířské školy prof. Vladimíra Skrepla na AVU v Praze (2008).
Namísto, aby se vrhla do víru výstav, se malířka na dva roky stáhla do ústraní MeetFactory a formou volné abstraktní malby s místy vyvýšeným reliéfem strukturní materie vytvářela svůj projekt jako tematickou skladbu.
Veronika Landa ji zde představuje na dvou oválech a čtyřech úzkých horizontálních obrazech jako svou současnou verzi mýtu s názvem Apollo a Marsyas; včetně drobné figurální instalace, v níž se ve skleněném válci ukazuje extrémně zranitelný živý organismus záhadného tvora.
Její rozměrné obrazy Marsyas vidí vysoké hory a protější Marsyas v nebi oslňují nepředmětnou vizí závrati, kterou lze vnímat souběžně s věcně vyznačeným půdorysem právě probíhající bitvy. Síla autorčiny malby je tu vyvolaná z ještě doutnajícího magmatu bolesti a utrpení.
Malířský proces, který Veronika Landa zakouší skrze empatii k satyrovi stahovanému z kůže mě přesto něčím mate. Zápas mezi svistem božských strun a pozemským dechem je totiž spatřen a zaznamenán jako možná nerozhodný, neustále přítomný duel, který je autorce důvěrně blízký.
Příběh Marsya provází projekce spontánních kreseb ze stránek autorčiných skicáků, vystavených ve vitrínách. Jsou tu k vidění i sugestivní šifrované zprávy s písmovými signály znaků, které chrání její vlastní tajný kód.
Lehce morbidní výstava s nádechem erotiky a vůní hnoje
02.07.2010 Aneta Šimonková
Veronika Landa a Andrew Gilbert. Jejich dílo představuje neotřelou jedinečnost, která v sobě snoubí lidskost, expresivnost a skutečně výtvarnou hodnotu. Nechtějí šokovat, ale ukázat, jakými technikami lze zpracovat myšlenku díla. Vstupte do MeetFactory, brány výstavy se zavřou už 10. července. A nebojte se, že vás vyloženě porazí zápach hnoje...
... něco takového tam sice najdete, ale jedná se spíše o bioodpad, který neobsahuje určité složky, které si s hnojem spojujeme, takže spíš ucítíte „vůni venkova“. Tato čichová instalace ovšem představuje jen část výstavy. Konkrétně se jedná o hostinu, která protkává dvě kultury – řekněme evropskou, která je zastoupena britským modelem a africkou, kde se Andrew Gilbert inspiroval tamními kmeny.
Když popojdeme od instalace, dostáváme se ke kresbám, u kterých je patrná obdobná inspirace. Obrazy, které představují studie portrétové i fantaskní, přičemž autor bohatě prokresluje své objekty a opět tedy čerpá u britských a černošských témat. Jeho fantazie se posouvá i do erotické zóny a někdy hraničí s morbiditou. Nyní už ale dáváme prostor Veronice Landové, jejíž objekty jsou sice diametrálně odlišné, ale rozhodně ne méně působivé.
Dominantní zastoupení její tvorby na této výstavě představuje malba. Dokonalé využití barev v prostoru plátna. Autorka nejčastěji používá olej, ovšem často s přídavky jiných materiálů, jako například blyštivých komponentů. Jak vytvořit takovou strukturu? Odpověď nabízí doprovodný text k výstavě, který vysvětluje, že výtvarnice pracuje se štětci jako s chirurgickými nástroji a barevné hmoty proměňuje v žilní systém.
A když už jsme u organiky, tak nesmíme opomenout mini instalaci v podobě inkubátoru, který prosvěcuje střed výstavní místnosti. Velmi působivé.
E15>Magazín>Kultura> Nová výstava v Ingredients Concept Store
Nová výstava v Ingredients Concept Store
O potěšení těla i ducha se starají v unikátním Ingredients Concept Store v Jáchymově ulici v Praze. Mimo to, že jde o jediný kosmetický budoár značky Sisley v České republice, prodávají zde legendární svíčky Cire Trudon z nejstarší manufaktury na zpracování vosku na světě, které provoněly pokoje již Napoleonovi či Ludvíku IX., kosmetiku české rodačky Evy Lom, jejíž odličovač si od časopisu Vogue vysloužil označení nejlepšího na světě, a zároveň propagují tvorbu českých umělců.
Nyní zde probíhá výstava obrazů a plastik mladé české umělkyně Veroniky Landa s názvem Dívejte se. K vidění jsou plátna a plastiky, které uhranou svou barevností a detailním propracováním.
Veřejný dům v MeetFactory přináší vzrušení na kulturní scéně.
Vzrušující atmosféra panovala v Rezidenčním patře, jehož chodba byla osvětlena světelným hadem, poseta konfetami, flirty i zlatými prsteny. K poslechu a případně bezprostřednímu tanci vybíral hudbu excentrický Miki Discjockey. Kdo chtěl, všímal si nainstalovaných televizních obrazovek, autorkami jejichž obsahu byly sugestivní performerky Darina Alster a těhotná Kateřina Olivová, které bylo posléze možné nalézt živě performující v jednom z ateliérů, pojatém jako bizarní příbytek, určený k prožití intimních chvil. Velkému zájmu se těšil ateliér stálé rezidentky Veroniky Landa, která v jeho prostorech vytvořila jakési kadeřnictví s performativním přesahem. Landa vytvořila na hlavách téměř padesátky (!) zájemců excentrické frizúry, její energické umělecké tvorbě na lidských hlavách přihlíželo po celou dobu téměř pětihodinové práce neustále kolem dvacítky lidí.
23. June – 10. July 2010
5. května – Landa. Veronika Landa
Hostem nedělní Čajovny Honzy Dědka bude Veronika Landa.
Obrazy této absolventky pražské AVU v ateliéru profesora Vladimíra Skrepla vzbuzují pocit, že pokud by je člověk poškodil, poteče z nich krev. Ostatně Veronika Landa sama o sobě ráda a s úsměvem říká, že vlastně není malířka, ale "operatér či chirurg, jenž se štětci pracuje jako s chirurgickými nástroji a barevné hmoty proměňuje v žilní systém". Její tvorbu lze zařadit až někam na pomezí art brut, každopádně z veškerého jejího díla, ať již jsou to obrazy, skici, texty nebo figury, je cítit energie prýštící až od morku kosti!
WANIECK GALLERY - průvodce výstavou
https://www.vrstevnice.com/akce/2012/1203brezen/120309/vystava.pdf
Veronika Landa
22. 09. 2012 - 21. 10. 2012
Veronika Landa absolvovala pražskou AVU v ateliéru prof. Vladimíra Skrepla před čtyřmi lety, během kterých vystavovala jen poskrovnu. Naštěstí se hned po odchodu z vysoké nenechala semlít uměleckým provozem, ale naopak se zavřela do ústraní svého ateliéru v Meetfactory a snažila se oprostit od školních manýr a vlivu scény. Takový přístup k tvorbě je v dnešní době rychlokvašek-superstar ojedinělý, stejně tak jako je ojedinělé Veroničino (skoro fyzické) pohlcení malbou a kresbou.
Z jejích obrazů, skicáků, textů i figur - plastik je cítit energie prýštící až od morku kosti. Sama o sobě ráda a s úsměvem říká, že vlastně není malíř, že je “operatér, chirurg, že se štětci pracuje jako s chirurgickými nástroji a barevné hmoty proměňuje v žilní systém...” Možná by se dalo říci, že se Veroničina tvorba pohybuje na hranicích art brut. Mnohem trefněji to ale napsala Věra Jirousová: “Malířský proces, který Veronika Landa zakouší skrze empatii k satyrovi stahovanému z kůže (téma Veroničina předposledního cyklu) mě něčím mate. Zápas mezi svistem božských strun a pozemským dechem je totiž spatřen a zaznamenán jako možná nerozhodný, neustále přítomný duel, který je autorce důvěrně blízký.”
Pocit tedy rádoby náhodný, že když Veroničinu malbu poškodíte, poteče z ní krev, není zas tak klamný. V posledním, zatím nedokončeném cyklu, který bude vystaven i na Chodovské tvrzi Veronika "operuje" na území kanibalů. Obrazy mají tentokrát tvar (magických) trojúhelníků a ani tentokrát na nich nechybí vrstvy barev, pigmentů, gelů, strukturovacích past... a občas se zablýskne i lidská kadeř nebo psí zub.
vernisáž: 22.9. od 18 hodin
dernisáž: 20.10. - 18:00 komentovaná prohlídka s autorkou, 19:00 performance Kanibalismus Dariny Alster, 20:00 Miki Discjockey
Mladé maso je k vidění v MeetFactory
Léto s MeetFactory je v plném proudu! Středa 18.7. je připravena především pro milovníky mladého (uměleckého) masa. V rámci otevřených ateliérů máte možnost setkat se s novými rezidenty MeetFactory, potom zajít na komentovanou prohlídku výstavy Opak je pravdou s její kurátorkou Karinou Kottovou a nakonec zjistit, jakým směrem se během prvního semestru svého fungování vydala škola současného umění Scholastika a co vytvořili její studenti v ateliérech umělců jako je Robert Šalanda, Jiří Franta a David Böhm nebo Ivars Gravlejs.
16.00 - 21.30 OTEVŘENÉ ATELIÉRY
Rezidenti MeetFactory představují svou práci a své projekty. Budete moci nahlédnout do jejich dílen, potkat se přímo s umělci a pobavit se s nimi o jejich práci.
Umělci: Katharina Fricke (GER), József Tamás Balázs (HU), Tamás Szvet (HU), Vivien Peach (GB), Veronika Landa (CZ), Viktor Valášek (CZ)
ARTLIST - centrum pro současné unění VERONIKA LANDA
V roce 2012 byly uspořádány dvě sumarizační výstavy, které mapovaly soudobou existenci závěsného malířského obrazu u nás. Veronika Landa byla zastoupena jak na přehlídce Česká malba generace nultých let 21. století ve Wannieck Gallery v Brně, tak i na výstavě Současná česká malba v Národní technické knihovně v Praze, která prezentovala výběr z tvorby žen-malířek opět v konfrontačním záběru mladší i střední generace.
Z krátkého odstupu se ukazuje, že tato autorka je ve své malířské praxi schopna operovat svůj subjektivní obsah i výrazovou originalitu. Slovo operovat ovšem není jen formálním způsobem vyjádření. Landa samu sebe určuje do jakési archetypální role malíře-chirurga, pro něhož vlastní proces malování, nikoli jen konečný výsledek, je aktem technologické a formální důslednosti, na jejímž konci vždy stojí exaktní struktura barev a tvarů, zkoumaného a materializovaného výjevu. Malířská stavba námětu nebo malířského subjektu není nijak odtržena od viděné reality. Naopak ji sleduje a uchovává, ačkoliv a spíše introspektivním druhem pohledu a vnímání.
Je příhodné zde zohlednit altermodernou (jak je nazýván umělecký čas po postmoderně) a její uměleckou teorií zproblematizovaný znak figury, v postmoderním umění 80. a 90. let ještě legitimní složky malířského obrazu. Práce Veroniky Landy z reálné figurality (animální nebo lidské) vycházejí, avšak následně ji rozkládají, ať už explicitně na části, to je na jednotlivé lidské orgány (zvířecí či lidský mozek, oddělené končetiny nohou či rukou), nebo na asambláže barevných hmot, které na sebe navazují a skládají se do systematicky komponovaných reliéfních pater. Ostatně reliéfní plasticita je jakýmsi souvztažným produktem jejích obrazů.
Zájem o staré umění, například gotické oltáře, se stal inspiračním zdrojem pro obměňování tvaru napínacích rámů do trojúhelníků (kanibalistických výjevů) nebo do série elipsových pláten, jejichž názvy se občas a nečekaně vynořují ze starověkých ruin mytických hrdinů typu Apollóna nebo Marsyase. Ve skutečnosti tyto obrazy jakoukoli mytologii fyzicky vytěsňují a popírají. Vedle krátkých obrazových celků (trojúhelníková nebo oválná série čítají každá čtyři nebo šest pláten) Landa vytváří sochy sešité z plátna nebo polyuretanu, jimž dává vizáž bezprizorních bytostí. V mnohém se vzhled i měkká materialita těchto figurálních objektů blíží estetice rituálních panenek voodoo. Veronika Landa jim vtiskává reálné atributy klinické tělesnosti: krev, lékařskou kanylu nebo cévní soustavu v podobě svítících diod. Jedna je uložena do černého sarkofágu rakve, jiná „oběšena“ na posuvném kladkovém řetězu. Anatomický slovník často doslovně převádí do své tvůrčí praxe a přistrkává „ty, které stvořila“ až k okraji zneklidňujícího existenciálního napětí. Jejich nehybnost je o to znepokojivější, oč více pak září, když zhasne světlo.
Je nasnadě jedno umělecké srovnání, i přesto, že postava Antonina Artauda, grandiózně nazývaného přídomkem „poslední z prokletých“, je řazena do jiné doby a navíc do oblasti divadla (Divadlo Krutosti) a surrealistické poezie. Salvador Dalí pro Veroniku Landu ovšem, tak jako pro Artauda Bretonův surrealismus, představuje energii, již uctívá, ale od níž se vzdaluje stejně podvědomě, jako se vědomě přibližuje sama k sobě. Landová je pro současnost českého kontextu „artaudovským“ typem umělce, jehož vyjadřování se sice utváří mezi ideami tendencí a anti-ideami trendů, avšak i přesto, schopna je radikálně přehlížet, zkoumá vlastní subjektivistický rámec navzdory době totálního individualismu, kdy neprošlapané cesty nelze vůbec spatřit (jen tak), aniž bychom neotevřeli břich cestám již prochozeným a všudypřítomným.
- Autor anotace
-
Radim Langer
- Publikováno v
- 2013
Galerie Středočeského kraje zahájí další výstavy
Dalším zastavením sobotního odpoledne bude projectroom. Zde svou výstavu Moje volba představí Veronika Landa, svérázná malířka a absolventka Skreplova ateliéru na pražské AVU. Moje volba přináší průřez autorčinou tvorbou z posledních let. K vidění budou její halucinogenní snové záznamy nebo figurální výjevy, které jsou bezprostředně a úzce spojeny s okolní realitou, vystavěné na pozadí antických legend (Marsyas v Edenu, Apollón, Portrét Saturna) nebo hraničních stavech (Kanibalistická scéna, V lesíku spolkl jsem tabletku stimulace) či na pitoreskních až brutálních historkách a příbězích (Žraločí muž, Mistrovství světa ve fotbale, Ukrajinec s kalašnikovem). Malířské cykly doplní podivné objekty jakési voodoo bytosti – Šestiletý kanibal, Ruprecht či Marsyas. Na vernisáži proběhne křest autorčina katalogu. Ten navazuje na ediční řadu malých katalogů, jež galerie vydává mladým umělcům coby startovací prezentační publikaci.
Obrazem: V GASK se konaly další akce projektu Umění spojení
Netradičně pojatý projekt s podtitulem 014JUNIOR se letos zaměřuje na děti a mládež se sociálním či zdravotním znevýhodněním. Výtěžek z prosincové benefiční aukce na níž se, stejně jako minulý rok, díla vydraží, připadne tentokrát ve prospěch osaměle žijících seniorů na Kutnohorsku, na nákup zařízení, pomocí kterého si v případě nouze mohou přivolat pomoc přímo z domova.
.
V pořadí již třetí akce se ujala hudební skladatelka Sonja Vectomov. Společně s dětmi z ubytovny v Lorci nahrála materiál, který následně zpracuje do nové zvukové podoby. Vznikne tak originální CD s bookletem vytvořeným z kreseb dětí. Nejrozměrnější dílo celého letošního ročníku vzniklo v rámci dílny s výtvarnicí Veronikou Richterovou, známou především svými pracemi z použitých materiálů, jimž dává nový smysl a tvar. Veronika Richterová s dětmi z Dětského domova v Býchorech vytvořila obří mouchu složenou z vyřazených automobilových dílů z TPCA.
Do konce roku proběhnou ještě společné akce s Veronikou Landa, Romanem Kastlem, s autorským duem Barbora Baronová a Jana Thálová, Pavlem Vašíčkem a Janem Vičarem. Děti se tu nejen setkají s umělci v prostředí galerie a vyzkoušejí si jejich výtvarné techniky a postupy, ale při závěrečné benefici zažijí pocit, že umění má svou cenu a že aktivně pomáhat a podporovat slabší je i v jejich moci.
Planes over the Chaos
a linea alina Art galerie Chemnitz VERONIKA LANDA
